Hej, vy… víte, že jste nejnebezpečnější věcí na Zemi? Podle některých lidí jste, protože vytváříte uhlík. Naše posedlost uhlíkem je všude. Neustále se nám připomíná naše uhlíková stopa a to, co dělají firmy pro snížení té své. Při létání nám prodávají offsety a rádi nakupujeme u uhlíkově neutrálních společností a říká se nám, abychom sázeli stromy nebo méně cestovali, pokud vypouštíme moc uhlíku.
I princ Charles prohlásil, že už nerad používá svůj vrtulník, prý to není dobrý pohled, pokud jde o emise uhlíku. Ale co kdyby to všechno byla lež a tuto uhlíkovou mánii vytvořily nejmocnější společnosti, aby jim pomohla vydělat více peněz? I když bohužel, pokud jde o uhlík, jsou tato „co by kdyby“ spíše pravdou než fikcí. Tato záležitost s uhlíkovou stopou je převážně hovadina. A byla většinou vytvořena z touhy vydělat mnohem více peněz. Vezmu vás tedy na špinavou cestu kolem světa, která začíná slovním spojením uhlíková stopa. Jak tedy toto slovní spojení vzniklo?
Možná si říkáte, že s ním přišla nějaká ekologická skupina, nebo snad skupina hippies, někdo, komu opravdu záleží na planetě, někdo, kdo je tak zapálený pro naše životní prostředí. No, ve skutečnosti ne. A zaručuji vám, že byste nikdy neuhodli, kdo s touto frází vlastně přišel. Termín uhlíková stopa vytvořili tito lidé, společnost British Petroleum, jinak známá jako BP, ta samá BP, která je pátým největším producentem ropných a plynových produktů. Je také zodpovědná za vznik druhé největší ropné skvrny v historii.
BP vytvořila termín uhlíková stopa v roce 2004 v rámci celosvětové reklamní kampaně, aby veřejnost seznámila se svým novým módním termínem a také aby se ujistila, že víme, jak moc individuálně poškozujeme naši planetu. Proč se ropná společnost snaží přimět lidi, aby přemýšleli o uhlíku, když jsou to ropné společnosti, které jsou zodpovědné za vytvoření produktu, který vypouští uhlík do atmosféry? Je pro to velmi dobrý důvod. Protože BP nechtěla nést odpovědnost. Na začátku roku 2000 ropné společnosti tušily, co se blíží. Environmentální hnutí sílilo a na organizace byl vyvíjen stále větší tlak, aby dělaly správnou věc pro naši planetu.
A protože ropné společnosti jsou zodpovědné za výrobu produktu nejvíce zodpovědného za poškozování Země, věděly, že budou největším terčem hněvu lidí. A tak se v geniálním tahu PR a marketingu se BP rozhodla udeřit jako první a po vytvoření termínu uhlíková stopa vytvořili kalkulačku, pomocí které si jednotlivci mohli zjistit vlastní produkci uhlíku. Poté utratili miliony za novou reklamní kampaň, v níž se chlubili, jak jsou první ropnou společností, která podnikla kroky k řešení změny klimatu, a díky tomu vypadali jako ti dobří a vinu za skutečný zdroj uhlíku svalovali na jednotlivé lidi.
Chtěli vás přesvědčit, že za problém uhlíku můžete vy. A pokud planeta trpí, neměli byste na ně ukazovat prstem, ale měli byste se měli podívat do zrcadla a svalit vinu na své nechutné znečišťování. A zatímco jste to dělali, BP naštěstí přijímala drastická opatření, aby snížila svoje emise uhlíku. Vlastně ne, nic takového nedělali.
Namísto toho si najali reklamní agenturu Ogilvy and Mather, aby posílila své pozitivní klimatické sdělení. Zaplatili jí 250 milionů dolarů za to, aby podpořila image BP jako pozitivní síly bojující proti změně klimatu. Ogilvy vytvořila kampaň, která se zaměřovala na environmentální sdělení a propagovala investice BP do ekologičtějších zdrojů energie. V zákulisí však BP nepraktikovala to, co hlásala, ale pokračovala v průzkumných prací, aby zajistila, že těžba ropy a zemního plynu bude každoročně dále růst.
A i když investovali nějaké peníze do zelených produktů, byl to jen nepatrný zlomek toho, co investovali do fosilních paliv. Utratili více za reklamu na své produkty zelené energie, než kolik skutečně vynaložili na tvorbu zelené energie. Všechno to bylo jenom hodně PR a málo činů. Tím však příběh bohužel nekončí. BP prosazuje zavedení uhlíkové daně, která by zasáhla znečišťovatele tam, kde to bolí, a utrácí miliony, aby vzbudila zdání, že chce pozitivní změnu, a má také inzeráty, v nichž vyzývá k ochraně životního prostředí. Utratila však více peněz na to, aby k uhlíkové dani nedošlo, a v roce 2018 utratila 13 milionů dolarů na lobbování proti uhlíkové dani pouze v jednom státě USA.
V roce 2019 BP vynaložila na lobbování proti opatřením v oblasti klimatu více peněz než jakákoli jiná veřejně vlastněná společnost. Investovala 53 milionů dolarů, aby zablokovala nebo oddálila nové zákony, které by měly pozitivní dopad na naši planetu. A v roce 2020 BP utratila miliony za sliby, že do roku 2030 výrazně sníží produkci fosilních paliv, a zároveň pokračovala ve financování skupin bojujících proti klimatické lobby v zemích jako USA a Austrálie. BP se tedy nejprve snažila obvinit vás z problému s uhlíkem a poté vás zaplavila ekologickými zprávami, aby v zákulisí mohla pokračovat ve svém špinavém podnikání. Podle mě činy mluví mnohem hlasitěji než slova a činy BP vykreslují zcela jiný obraz, než jak chtějí, abyste o nich věřili. Ale co si myslíte vy? Dejte mi vědět níže.
Pokud si teď myslíte, že králičí nora uhlíkové stopy už nemůže být hlubší, zamyslete se znovu, a o tom budu mluvit za chvíli. Ale nejdřív chci jen zmínit, že máme epický newsletter, kde lidé dostávají finanční informace zabalené do krásně napsaných příběhů. Zpět k příběhu. I když BP byla tím, kdo vytvořil termín uhlíková stopa, rozhodně není jedinou společností, která dnes z tohoto termínu těží. V minulosti se BP a další ropní giganti společně spikli, aby zpomalili výrobu elektromobilů a také aby omezili rozvoj úspornějších způsobů dopravy a zablokovali používání ekologičtějších paliv.
Shell v roce 2019 rozeslala globální sdělení, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální, a zároveň tvrdí, že nemá jinou možnost než pokračovat v investicích do ropy. Ropné společnosti samozřejmě vydělávají miliardy dolarů investicemi do aktivit s vysokým obsahem uhlíku, zatímco se vás snaží ze všeho obvinit. Ale tady je ta šílená věc, že jsou to vlastně ony, kdo je zodpovědný za vytvoření zcela nového odvětví, které jim a mnoha dalším lidem jim blízkým pomáhá velmi zbohatnout.
K vyřešení problému s uhlíkem byly vytvořeny uhlíkové offsety či kompenzace. Globální trh s těmito kompenzacemi už nyní přináší miliardy. Odhaduje se, že trh s uhlíkovými kompenzacemi má hodnotu více než 250 miliard dolarů ročně a roste fenomenálním tempem. Prodej uhlíkových kompenzací a kreditů je již nyní velmi výnosným byznysem. Stejně jako s akciemi se i s uhlíkovými kredity obchoduje jako s komoditami za účelem zisku. Jedna z investičních firem se domnívá, že obchodování s uhlíkem by se brzy mohlo stát největším trhem na planetě, a odhaduje, že má potenciál vzrůst na desetinásobek celého světového ropného průmyslu. V Evropě již největší znečišťovatelé vydělávají prostřednictvím systémů uhlíkových kreditů až 50 miliard eur ročně.
Lidé již využívají světové posedlosti uhlíkem a podvádějí vlády, které mají uhlíkové kompenzační politiky. Ve Francii jedna skupina podvodem získala miliardy eur ze systému obchodování s uhlíkem EU. A BP? Obchodování s uhlíkem se stalo hlavní součástí jejího zaměření, tvoří až 10 % jejích ročních obchodních aktivit a ročně jí přidává až 100 milionů. Netvrdím, že uhlík není pro naši planetu problémem. Ale kdykoli se dá na čemkoli vydělat směšné množství peněz, společnosti téměř vždy dělají to, co umí nejlépe. A to je nasměrovat vyprávění tak, aby jim pomohlo vydělat co nejvíce peněz.
Dokonalý příklad jsem uvedla, když jsem před několika týdny natočila video o plastikářském průmyslu. Můžeme s celou touhle věcí s uhlíkem něco udělat? Bohužel to není tak jednoznačné. I když ropné společnosti chtějí, abyste věřili, že vy jste důvodem problému s uhlíkem, většinu rozhodnutí o uhlíku nemůžete ovlivnit. Ve většině zemí je více než 50 % uhlíku odpovědností za rozhodnutí vaší vlády, například za veřejné a vojenské výdaje. I když by lidé byli rádi za pozitivní změny v této oblasti ze strany vlády, je to v podstatě nemožné, protože bojuje proti ropným společnostem, které jednají tak, aby se nové zákony o životním prostředí nikdy neschválily..
Ropa pomohla posunout lidstvo do bodu, ve kterém se nacházíme dnes, ale možná je na čase, abychom přešli na něco lepšího. Naneštěstí pro nás stojí tomuto pokroku v cestě světové ropné společnosti, které manipulují s trhem, aby si namastily kapsy, dokud to půjde. Jak vidíte, je to všechno dost nechutné. Neříkám, že bychom se jako jednotlivci neměli starat o planetu. Měli bychom.
Když můžete používat méně ropy, méně plastů nebo můžete méně poškozovat životní prostředí, udělejte to a já vím, že ve svém srdci to chcete udělat. Nenechte se však ropnou společností obviňovat z toho, že jste zdrojem celého problému. Přitom jsou to právě ony, kdo nás do této šlamastyky dostal. Manipulují s pravdou, aby pro sebe vydělaly více peněz. Jak říkám, sledujte peníze, protože ty vypovídají o záměrech společnosti mnohem přesněji než jejich slova. A nezapomeňte…
Pravda je někde venku. Ale lži také.
Zdroj: www.1cesta.cz
