Video ke zhlédnutí ZDE
Torontské protokoly vznikly v létě 1967, kdy tehdejší koordinátoři myšlenky vytvoření NWO (Nového světového řádu) se sešli ve velkém Kanadském městě, aby vypracovali svojí strategii na následujících 50 let. Na shromáždění se tehdy sešlo 18 lidí : 6 čelních představitelů nejmocnějších bank na světě, 6 čelních představitelů největších nadnárodních energetických společností a 6 čelních představitelů potravinářského konglomerátu.
Tato skupina si vytyčila svůj cíl, dosáhnout dominanty ve třech oblastech. A to v oblasti hospodářství, politiky a společenského života.
TORONTSKÉ PROTOKOLY shrnuté do 15 bodů:
1. Je potřeba posílit „společnost zábavy“, která nám doposud prokazovala velkou službu. Uspokojení individuálních očekávání lidí řízené jejich prvotními pudy je slabé, přičemž výsledkem jsou ovlivnitelné a manipulovatelné generace. V zájmu toho, musíme využít všechny výdobytky audiovizuální technologie, a jejich prostřednictvím vychovávat lidi (s důrazem na mládež) k individualistickému světonázoru, neboť člověk budoucnosti, má být takový. Sobecký člověk nemá ideály, nemá sny a ani vnitřní charakterové držení.
2. Posilovat rozšiřování anarchistických ekologických názorů, s důrazem na posluchače univerzit a vysokých škol, neboť oni jsou nepřáteli národních států. Takzvané myšlení „ochrany přírody“ a „Zelení“ jsou našimi přirozenými spojenci (ale jen taktickými), ale jen do té doby, dokud útočí na systém národního státu.
3. Námi ovlivňovanou duševní chudobu musíme vyvážit falešnou virtuální technologickou masou, která se bude zdát jako vědecká. Nejvhodnějším prostorem pro to je školní systém, kde klasické humánní vzdělání musíme nahradit stejným pragmaticky technickým způsobem náhledu na svět.
4. Musíme iniciovat mezinárodně svobodné obchodování, odstranit ekonomické a politické hranice a daně, které zatěžují zahraniční obchod, neboť tím národní státy ztratí jednu ze svých nejsilnějších zbraní. Národní a vlastenecké cítění se stanou čím dál tím směšnější, co napomůže globalizaci. Svobodný obchod bez hranic, napomůže zvyšování nezaměstnanosti, menší národní státy ztratí konkurenceschopnost a tradiční odvětví národních ekonomik se vyčerpá a ztratí své trhy.
5. Naši lidé a sympatizanti v první řadě obsadí oblasti v národních státech, a to na ministerstvech zahraničí, na migračních úřadech a v mezinárodních migračních agenturách. Jejich úkolem je, aby brány vyspělých zemí otevřely co nejvíce pro migranty přicházející ze zemí třetího světa (hlavně z Afriky a Asie), neboť tak se zvýrazní napětí mezi domácími a přistěhovalci. Manipulováním tisku ovlivňovat veřejné mínění námi požadovaným směrem, způsoby které odpovídají našim zájmům a vždy rozšiřovat takové zprávy, které masy postrčí námi požadovaným směrem. V zemích třetího světa vznítí ozbrojené konflikty a války, neboť pod vlivem těchto událostí, pak migranti hromadně budou přicházet před brány Západu.
6. Výrobu velkých průmyslových komplexů fungujících v západním světě, postupně přemístnit do těch států, které ještě věří ve všemocnost tržního hospodářství a jejich hlad po devizách, zatlačí do pozadí i ty nejzákladnější protiopatření: do zemí Východní Evropy, země Středomoří a Jižní Ameriky. Samozřejmě, nadnárodní společnosti tam zůstanou jen do té doby, dokud jim pracovní sílu mohou nabídnout za otrockou cenu. Jakmile to bude nutné a politické změny to umožní, třeba jít dále na východ: Sovětský svaz, Čína a ostatní asijské země. Hostitelské zemi je nutné namluvit, aby braly úvěry od mezinárodních měnových institucí (od IMF a Světové banky, které je v našem vlastnictví). Kdyby se zdráhali úvěrů, je třeba zakolísat s jejich ekonomikou, vyvolat krizi, nahnat je do spirály zadluženosti, pak nepřímo je nutit, aby přecházeli z jednoho krizového rozpočtu do druhého krizového rozpočtu.
7. Vytvoříme globální hospodářství (Economie globální), nad kterým nebudou moci vykonávat žádnou kontrolu ani národní státy, ani odbory. Globální hospodářství dříve – či později vytvoří svou (také globální) politiku, důsledkem které se vytvoří nutnost znovu organizování politických systémů, a při jeho zrodu budeme my.
8. Důsledkem globálního hospodářství je globální masová kultura, do které opatrně a vyváženě musíme dát z každého náboženství, z každé národní kultury, tradice, zvyků a trochu i z vědy, aby každý byl spokojený. Prostřednictvím tiskových a elektronických médií upevníme uniformované (a námi předepsané) reklamy, které vytvářejí vkus.
9. Musíme osmělovat mírové operace a mírové mise (hlavně pod záštitou OSN a NATO), které podle možnosti před veřejností se musí jevit jako humanitární akce (viz ještě role médií). Tito ozbrojenci v podstatě slouží tomu cíli, aby naši lidé, kteří jsou umístěni v těchto organizacích, měli pod dohledem zájmové místa světa a ovlivňovaly tamní situaci. Místa mírových operací pak postupně proberou síly okamžité reakce a později i jednoduchá prevence může posloužit k ozbrojenému zásahu v libovolné zemi světa. Ke všemu je ale potřeba přetvoření základních dokumentů OSN a dalších mezinárodních vojenských organizací (kromě stávajících mezinárodních vojenských sil), aby dříve – či později byly k dispozici i mezinárodní policejní síly.
10. Se všemi prostředky je třeba zabránit národním státům, aby samostatně zmodernizovali své hospodářské oblasti. Z tohoto hlediska zvláštní pozornost si zasluhují odvětví energetiky, finančnictví, zemědělství a nové technologie. To jsou ty neurologické body, které je třeba vyjmout z národní kontroly a přednostně je dát pod globální kontrolu.
11. Tam, kde je možno pracovní sílu nahradit stroji, roboty – podle možností a vývoje technologií – nahradit i počítači.
12. Jednotlivcům čím dál tím více zvyšovat jejich bezmocnost, a to v oblasti hospodářské, ideologické a citové. Je třeba zvyšovat hranici důchodového věku, zvyšovat v lidech nejistotu v jejich pracovních místech (musí být ztotožněni s tím, že kdykoliv mohou být propuštěni), postupně třeba snižovat nákupní síle jejich mzdy (například prostřednictvím uměle vyvolávané inflace), přitom je třeba zajistit možnost vymývání mozků jednotlivců (primitivní televizní programy, manipulované vzdělávání, řízený tisk, centra konzumní společnosti atd..). Vyplatí se zvážit, aby se vyvolávaly takové závažné trestné činy, které vyvolají tak velké pobouření a ohlasy u lidí, že lidé sami budou volat po větší bezpečnosti a přítomnosti příslušníků policii a tajných služeb.
13. Vytvořit čím dál tím více databází – rozmanitými způsoby, v závislosti na vývoji technologií a shromažďovat čím dál tím více údajů o jednotlivcích. Tyto údaje v případě potřeby musí být propojené a jejich údržba a kontrola musí spadat pod národní svrchovanost. Jejich potřebu je lidem třeba odůvodňovat prevencí kriminality a bojem proti zločinnosti. Souběžně s těmito kroky, co nejvíce zpřísnit právní podmínky držení zbraní u jednotlivců.
14. Národní státy, které se nám vzepřou, je třeba potrestat finančními a hospodářskými metodami, ideologickým znemožněním a v konečném důsledku takovými extrémními metodami jako elektromagnetickými zbraněmi, které vyvolají a řídí zemětřesení, změny klimatu a počasí, snižování plodnosti mužů a žen (úplnou nebo částečnou sterilizací), atd..
15. Jednotlivci, kteří svými činy nebo slovy ohrožují vytvoření Nového světového řádu (NWO), je třeba znemožnit, třeba je označit, zesměšnit je a v konečném důsledku je i fyzicky zlikvidovat.
Myslím si , že myšlenky napsané v Torontských protokolech, pohnuly s myšlením mnoha, kteří si to přečetli. Bohužel na internetu o nich nenajdete skoro vůbec nic. Je úplně jedno, za jakých podmínek vznikly Torontské protokoly, kdo to napsal a proč, jestli je to podvrh nebo originál … atd.. Je třeba se podívat na to, co se uskutečnilo z toho, co je napsáno v Torontských protokolech a zamyslet se nad budoucností.
Zdroj: www.inwo.webnode.cz
