Speciální optické senzory pomáhají díky umělé inteligenci mapovat pohyb chodců po náměstí Svobody v Brně, počty cyklistů na cyklostezkách či množství vozidel projíždějících obcí Želešice.
Malé zařízení se napájí z veřejného osvětlení, jeho výhodou je snadná instalace a možnost rychlého přesunu na jiné místo. Všechna data jsou anonymní, zařízení neodesílá žádná videa ani fotografie, ale pouze informace o typu objektu a jeho chování.
Optický senzor lze popsat jako malý počítač, který je vybaven výpočetní jednotkou, kamerou, GPS a GSM modemem. „Ze softwarového pohledu senzor využívá algoritmy počítačového vidění a umělé inteligence. Software pro detekci objektů běží přímo v senzoru a není tedy nutné po GSM síti přenášet obrovská obrazová data, ale pouze informace o typu a chování objektu,“ uvedl Robert Pinkas, CEO brněnské společnosti VisionCraft, z jejíž dílny unikátní řešení pochází.
Velkou devizou senzoru jsou vedle zapojení umělé inteligence i jeho provoz na baterii a možnosti nabíjení z veřejného osvětlení. „To jej v rámci využití předurčuje pro městské a obecní prostředí. V řádu minut je možné senzor bez složité montáže instalovat prakticky na jakýkoliv stožár veřejného osvětlení. Během dne je schopen fungovat na energii uloženou v baterii, v noci se pak dobíjí,“ doplnil ředitel ICT Technických sítí Brno Michal Jukl.
Právě Technické sítě Brno zajišťují v metropoli technickou stránku provozu senzorů a jsou dodavatelem této služby pro Statutární město Brno.
Senzor ze své pozice na stožáru veřejného osvětlení sleduje okolí a detekuje typy pohybujících se objektů, jako jsou vozidla, osoby, cyklisté a podobně. Informace o typu objektu a jeho pohybu ve scéně následně odesílá do cloudu. Zpracování dat v reálném čase pak závisí na tom, za jakým účelem byl senzor v dané oblasti instalován.
„Vzhledem k univerzálnosti senzoru a možnosti nasazení různých detekcí je využití skoro neomezené. Momentálně se senzory používají k počítání průchodu chodců, pohybu cyklistů, kontrole správných průjezdů vozidel – a to včetně rozlišení osobních aut, dodávek a nákladních vozidel –, počítání kapacit průjezdnosti ulic či parkovacích ploch,“ dodává Pinkas.
Ten dále vysvětlil, že stejně tak lze pomocí senzorů počítat objekty v uzavřených lokalitách, jako jsou parky, odpočinkové zóny či areály kulturních akcí. Konkrétním příkladem z praxe může být sledování proudů chodců na náměstí Svobody v Brně, kde senzory detekují, kolik lidí vstoupilo do náměstí z Masarykovy ulice a kolik šlo opačným směrem. Své využití pak na centrálním náměstí metropole mají i při konání kulturních akcí, kde data slouží k přesnějšímu odhadu počtu návštěvníků.
„Pro město Brno budou nasazeny senzory na detekci počtu cyklistů ve vybraných lokalitách, kde je ovšem možné kontrolovat také jejich vybavení, například helmy. Následně půjde měřit účinnost kampaní na podporu bezpečnosti cyklistiky a dopadu změn v počasí a v dopravě na počet projíždějících cyklistů,“ popsal Jukl.
Dalším příkladem jsou poté Želešice na Brněnsku, kde se prostřednictvím senzorů detekuje počet vozidel, a především nákladních automobilů jezdících z přilehlého lomu. Senzor dokáže odhalit i vozidla, která objíždějí vážící zařízení.
Inteligentní zařízení si ale umí poradit i s rozlišením typu nákladu, tedy toho, co automobil z lomu odváží. Pozná, zda veze štěrk, nebo písek, a zároveň SPZ daného vozidla.
Fotogalerie:
Zdroj: www.brnan.cz
