Nový zákon o ochraně oznamovatelů se dotýká všech oznamovatelů a povinných subjektů. Kdokoli může oznámit protiprávní jednání. Avšak zaměstnavatelé nejméně s 50 zaměstnanci musí zavést vnitřní oznamovací systém. Návrh zákona prošel aktuálně druhým čtením v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 352). Účinnost je plánována od července 2023.
Zákon o ochraně oznamovatelů je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23․ října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Lhůta pro začlenění pravidel do právních předpisů jednotlivých členských států uplynula předloni v prosinci (konkrétně 17. prosince 2021). Česká republika je jedním z osmi států, které Evropská komise z tohoto důvodu zažalovala. Sankce koncem března činila více než 50 milionů korun a neustále roste. Úroky se zvyšují každým dnem prodlení. Jakmile Česko zákon přijme a informuje o této skutečnosti Soudní dvůr Evropské unie, bude vyčíslena konečná výše pokuty.
Co je whistleblowing?
Cílem právní úpravy tzv. whistleblowingu je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se oznamovatelé v soukromém i veřejném sektoru nebudou bát oznámit protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v rámci výkonu své práce, a umožní tak jeho nápravu, omezení škody, dopadení pachatelů apod.
Osoba, která takové oznámení učiní, je označována jako oznamovatel (whistleblower). Oznamovatel nemůže v důsledku svého jednání čelit odvetě ze strany organizace, na jejíž praktiky upozornil. Protože se může jednat o oznámení činností, které mohou ohrozit veřejnost, je ve veřejném zájmu takové osoby chránit. A právě v tom spočítá podstata whisteblowingu, tj. ochrana oznamovatelů.
Možné protiprávní jednání
Jde o oznámení o potenciálním protiprávním jednání, které:
a) má znaky trestného činu (podle aktuálního návrhu zákona nespadá pod oznámení protiprávní jednání, které má znaky přestupku, pokud nespadá pod vymezené oblasti) nebo
b) porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující vymezené oblasti:
- finanční instituce, finanční služby, finanční produkty a finanční trhy;
- daně z příjmu právnických osob;
- předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
- ochrana spotřebitele a bezpečnosti a souladu s požadavky na výrobky podle právních předpisů;
- bezpečnost dopravy, přeprava a provoz na pozemních komunikacích;
- ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin a krmiv a ochrana zvířat;
- radiační ochrana a jaderná bezpečnost;
- zadávání veřejných zakázek, veřejné dražby a hospodářská soutěž;
- ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví;
- ochrana osobních údajů, soukromí a bezpečnost sítí a elektronických komunikací a informačních systémů;
- ochrana finančních zájmů Evropské unie nebo
- fungování vnitřního trhu včetně ochrany unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory.
O spáchání protiprávního jednání se oznamovatel dozvěděl v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností.
Oznamovatel a povinný subjekt
Ochrana oznamovatelů se samozřejmě týká veřejných zadavatelů a provozovatelů některých obchodních aktivit (pojišťovny, banky atd.). Povinným subjektem bude také zaměstnavatel. Jak již bylo výše uvedeno, oznamovatelem může být kdokoli, kdo bude chtít upozornit na protiprávní jednání. Zde kupříkladu zaměstnanec, člen statutárního orgánu, dobrovolník, praktikant, ale i dodavatel služeb, žadatel o práci apod.
Oznámení bude možné podat písemně nebo na žádost oznamovatele ústně (záznam). Zřejmě nejčastěji bude učiněno prostřednictvím speciálně připraveného softwaru. Dotčený zaměstnavatel bude povinen zavést vnitřní oznamovací systém.
Vedle toho bude mít oznamovatel možnost učinit oznámení prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. To bude sloužit jako samostatný oznamovací systém, kde se bude moci oznamovatel obrátit s podnětem zcela mimo strukturu organizace. Na druhou stranu bude ministerstvo jako dohledový orgán dohlížet na plnění povinností povinných subjektů dle tohoto zákona. Ministerstvo bude ukládat pokuty za nedodržování povinností (např. vystavení oznamovatele odvetným opatřením, nezavedení vnitřního oznamovacího systému, nedoplnění webových stránek atp.). Sankce hrozí i oznamovateli, který by vědomě podal nepravdivé oznámení.
Nové povinnosti zaměstnavatele
K datu účinnosti opatření bude muset zaměstnavatel zavést vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého budou oznamovatelé podávat oznámení. To se týká zaměstnavatelů s nejméně 50 zaměstnanci v průměru k 1. lednu příslušného kalendářního roku. Ti budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet například v rámci skupiny podniků. Avšak zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci budou muset mít svůj vlastní systém.
Zaměstnavatel by si měl ideálně vypracovat interní směrnici o ochraně oznamovatelů. Musí jmenovat osobu, která bude odpovědná za přijímání a následné řešení podaných oznámení. Tato osoba bude chránit identitu oznamovatele a zajistí ochranu před případnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele – např. výpověď, snížení mzdy atd.
Za zaměstnance se pro účely tohoto zákona kromě zaměstnanců v pracovním poměru budou považovat jak osoby vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, tak s částečným úvazkem a zaměstnanci agentury práce.
Zdroj: www.podnikatel.cz
