Stále více učitelů hlásí neúnosné podmínky na svých školách. Násilí však není namířeno pouze proti spolužákům. Průzkum Severního Porýní-Vestfálska v Německu ukázal, že každý druhý učitel sám zažil násilí.
Šikana, vyhrožování, bití. Zprávy o násilí ve školách se znovu a znovu dostávají na titulní stránky novin. Pro Birgit Ebelovou, učitelku němčiny a dějepisu na obecné škole v Herfordu, je situace neudržitelná.
„Žáci se natáčejí, jak se perou, a společně sledují ta nejhorší násilná videa. Objevují se případy šikany prostřednictvím sociálních sítí,“ řekla deníku Bild. Na její škole koluje video, na kterém několik deváťáků o přestávce kope do spolužáka ležícího ve třídě na zemi. Nárůst agresivity pozoruje už asi deset let a každý měsíc přibývá incidentů.
Změnilo se také chování o přestávkách. „O přestávkách stojí v rozích a dívají se do mobilů, nejlépe na TikTok nebo Instagram. Už skoro nemluví,“ pokračuje učitelka.
Konzumace obsahu ze sociálních sítí má také dramatický vliv na vyjadřování dětí. Nejenže je nekorektní, ale ukazuje i násilí a neúctu – „stejně jako texty některých rapperů, z nichž čiší pohrdání ženami a nenávist k Židům“.
Masakr ze 7. října působí jako „urychlovač“
Přibližně 80 procent ze 720 žáků této obecné školy má migrantský původ. Od masakru Hamásu v Pásmu Gazy 7. října je i sama Ebel terčem nepřátelství ze strany žáků – otevřeně i na internetu. Protože učitelka vystupuje proti islamismu a antisemitismu, byla dokonce označena za „židovskou děvku“.
„Mám pocit, že útok Hamásu působí jako urychlovač už tak dost svízelné situace ve třídách,“ říká Bettina W., učitelka na jedné z dortmundských všeobecně vzdělávacích škol, jak uvádí časopis Emma.
Mnoho jejích studentů Hamás obdivuje, jak dokazují vlajky načmárané na sešitech a složkách. A na TikToku je stále nový materiál. „Moji studenti sledují influencery, kteří šíří nejen dezinformace, ale také antisemitismus, misogynii a otevřenou teroristickou propagandu,“ řekla.
„Autorita, to bylo kdysi dávno. To, co zažíváme, je naprostá bezmoc,“ řekla Bettina W.
„Samozřejmě, že ne všechny děti s migrantským původem jsou násilnické a samozřejmě je dost dětí, které nejsou násilné,“ vysvětluje učitelka z Dortmundu. Sama také zažila řadu výhrůžek násilím ze strany německých teenagerů. Jeden dvanáctiletý chlapec jí hodil na hlavu láhev s pitím. Na internetu se objevila hanlivá videa s její podobiznou a na jejím autě byly dvakrát propíchnuty pneumatiky.
Je však také skutečností, že mnoho žáků s muslimským migračním původem nepovažuje ženy za rovnocenné lidské bytosti. „Když je pokáráme, vyděsí se a chtějí se pomstít,“ pokračuje Bettina W. Zvláště líto jí je žáků migrantů bez muslimského původu, kteří jsou šikanováni jako „nevěřící“.
Zatímco v minulosti hrozil agresivním žákům zápis do třídní knihy, důtka nebo cesta k řediteli, „dnešní žáci se smějí, až se za břicho popadají“.
Násilí vůči učitelům roste
Podle průzkumu, který provedl Svaz filologů Severního Porýní-Vestfálska mezi 1 500 učiteli a který byl zveřejněn 18. března, byl v posledních třech letech osobně postižen násilím více než každý druhý učitel. Na gymnáziích to bylo 47 procent a na všeobecně vzdělávacích školách dokonce více než tři čtvrtiny učitelů – 76 procent.
„To je jen špička ledovce. Problém ‚násilí vůči učitelům‘ je větší, než si veřejnost uvědomuje,“ uvedla Sabine Mistlerová, předsedkyně Svazu učitelů spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Průzkum by měl především zajistit, aby byl problém konečně pojmenován pravým jménem a nebyl nadále tabuizován.
„Mnoho škol se obává poškození své image. Protože potřebují zápis žáků,“ vysvětluje Mistlerová.
„Násilí má mnoho tváří“
Podle průzkumu jsou učitelé pravidelně tajně natáčeni a zesměšňováni na sociálních sítích. Objevily se dokonce i výhrůžky smrtí. Průzkum se však konkrétně neptal na násilí ze strany žáků s migračním pozadím.
„Svědectví, která mi učitelé poslali, ukazují, že násilí má mnoho tváří,“ říká Mistlerová. Sahají od fyzických útoků, výhrůžek, slovních urážek a sexualizovaného násilí, které je namířeno především proti ženám, až po kyberšikanu a pomluvy.
Na obecných školách po urážkách a výhrůžkách někdy následovalo i ublížení na zdraví. To ovlivňuje přístup učitelů ke třídě. „Čísla jsou alarmující. Něco se musí stát!“ požaduje Mistlerová. Učitelé na gymnáziích jsou také stále častěji vystavováni tlaku právníků, na které se obracejí rodiče, pokud by jejich dítě mohlo zůstat pozadu, a chtějí napadnout špatné známky.
Bettina W. vidí příčinu mnoha problémů také v rodičích. „Téměř vždy stojí na straně svého dítěte. Viděla jsem otce, kteří pak sami ve škole bývají agresivní a nadávají nám do nacistů,“ říká dortmundská učitelka.
Kromě toho se v rodinách učí málo hodnot, někteří rodiče zde podle předsedkyně regionálního filologického sdružení vidí povinnost školy. „Výuka hodnot a demokracie, stanovení hranic, respektující soužití, rovná práva mužů a žen, odpovědnost, empatie – to se musí učit především v rodině!“ požaduje.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
Zdroj: www.epochtimes.cz
