Jak investiční fond BlackRock vyvolal globální energetickou krizi

 

„Dodržování Agendy udržitelnosti OSN 2030“. Kolosální neinvestice do globálního ropného a plynárenského sektoru v hodnotě bilionů dolarů.

 

Většina lidí je zmatena celosvětovou energetickou krizí, kdy ceny ropy, plynu a uhlí současně prudce stoupají a dokonce si vynucují uzavření velkých průmyslových závodů, jako jsou chemičky, hliníkárny nebo ocelárny. Bidenova administrativa a EU trvají na tom, že vše je způsobeno Putinem a vojenskými akcemi Ruska na Ukrajině. Není tomu tak. Energetická krize je dlouhodobě plánovanou strategií západních korporátních a politických kruhů k likvidaci průmyslových ekonomik ve jménu dystopické zelené agendy. Ta má své kořeny v období dlouho před únorem 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou akci na Ukrajině.

 

BlackRock prosazuje ESG

V lednu 2020, v předvečer ekonomicky a sociálně ničivých výluk kolem covidu, zaslal generální ředitel největšího investičního fondu na světě Larry Fink ze společnosti BlackRock dopis kolegům z Wall Street a ředitelům firem o budoucnosti investičních toků. V dokumentu, skromně nazvaném „Zásadní přetvoření financí“, Fink, který spravuje největší investiční fond na světě s tehdejšími přibližně 7 biliony dolarů, oznámil radikální odklon od podnikových investic. Peníze by se „staly zelenými“. Ve svém pečlivě sledovaném dopise pro rok 2020 Fink prohlásil „V blízké budoucnosti – a dříve, než většina předpokládá – dojde k výrazné realokaci kapitálu… Klimatické riziko je investiční riziko.“ Dále uvedl: „Každá vláda, společnost a akcionář se musí postavit změně klimatu.“ [i]

 

V samostatném dopise klientům společnosti BlackRock Fink představil nový program investování kapitálu. Prohlásil, že společnost BlackRock opustí některé investice s vysokým obsahem uhlíku, jako je uhlí, které je největším zdrojem elektřiny v USA a mnoha dalších zemích. Dodal, že společnost BlackRock bude prověřovat nové investice do ropy, plynu a uhlí, aby zjistila jejich soulad s Agendou OSN 2030 „udržitelnost“.

 

Fink dal jasně najevo, že největší světový fond začne odbourávat investice do ropy, plynu a uhlí. „Postupem času,“ napsal Fink, „se společnosti a vlády, které nebudou reagovat na potřeby zainteresovaných stran a řešit rizika udržitelnosti, setkají s rostoucí skepsí trhů a následně s vyššími náklady na kapitál.“ Dodal, že „klimatické změny se staly určujícím faktorem dlouhodobých vyhlídek společností… jsme na pokraji zásadního přetvoření financí“. [ii]

 

Od té doby se takzvané ESG investování, které penalizuje společnosti emitující CO₂, jako je ExxonMobil, stalo módou mezi hedgeovými fondy a bankami a investičními fondy na Wall Street, včetně State Street a Vanguard. Taková je síla společnosti BlackRock. Finkovi se také podařilo získat čtyři nové členy představenstva společnosti ExxonMobil, kteří se zavázali ukončit podnikání společnosti v oblasti těžby ropy a plynu.

 

Finkův dopis z ledna 2020 byl vyhlášením války velkých finančních společností konvenčnímu energetickému průmyslu. Společnost BlackRock byla zakládajícím členem Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem (Task Force on Climate-related Financial Disclosures, TCFD) a je signatářem Zásad odpovědného investování (UN PRI- Principles for Responsible Investing), což je síť investorů podporovaná OSN, která prosazuje investování s nulovými emisemi uhlíku s využitím vysoce korupčních kritérií ESG – environmentálních, sociálních a správních faktorů do investičních rozhodnutí. Neexistuje žádná objektivní kontrola falešných údajů o ESG společnosti. Stejně tak společnost BlackRock podepsala prohlášení Vatikánu z roku 2019, v němž obhajuje režimy stanovování cen uhlíku. Společnost BlackRock se v roce 2020 také připojila ke koalici Climate Action 100, která sdružuje téměř 400 investičních manažerů spravujících 40 bilionů USD.

 

Tímto osudným dopisem generálnímu řediteli z ledna 2020 spustil Larry Fink kolosální de-investice do globálního ropného a plynárenského sektoru v hodnotě bilionu dolarů. Pozoruhodné je, že ve stejném roce byl Fink z BlackRock jmenován do správní rady dystopického Světového ekonomického fóra Klause Schwaba, korporátního a politického propojení bezuhlíkové agendy OSN 2030. V červnu 2019 Světové ekonomické fórum a OSN podepsaly rámec strategického partnerství s cílem urychlit realizaci Agendy 2030. WEF má platformu Strategic Intelligence, která zahrnuje 17 cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030.

 

Ve svém dopise generálnímu řediteli z roku 2021 Fink zdvojnásobil útok na ropu, plyn a uhlí. „Vzhledem k tomu, jak zásadní význam bude mít přechod na energetiku pro růstové vyhlídky každé společnosti, žádáme společnosti, aby zveřejnily plán, jak bude jejich obchodní model slučitelný s ekonomikou s nulovým čistým ziskem,“ napsal Fink. Jiný představitel společnosti BlackRock na nedávné energetické konferenci řekl, že „kam půjde BlackRock, tam budou ostatní následovat“. [iii]

 

Za pouhé dva roky, do roku 2022, se odhaduje, že investice do průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na celém světě dosáhnou 1 bilionu dolarů. Těžba ropy je drahý byznys a přerušení externích investic ze strany BlackRock a dalších investorů z Wall Street znamená pomalou smrt tohoto odvětví.

 

Biden – prezident společnosti BlackRock?

Na začátku své tehdejší neúspěšné prezidentské kampaně se Biden koncem roku 2019 sešel za zavřenými dveřmi s Finkem, který kandidátovi údajně řekl: „Jsem tu, abych pomohl.“ Po osudném setkání s Finkem ze společnosti BlackRock kandidát Biden prohlásil: „Zbavíme se fosilních paliv…“. V prosinci 2020, ještě před Bidenovou inaugurací v lednu 2021, jmenoval Briana Deese, vedoucího globálního oddělení udržitelného investování společnosti BlackRock, asistentem prezidenta a ředitelem Národní ekonomické rady. Zde Deese, který hrál pro Obamu klíčovou roli při přípravě Pařížské dohody o klimatu v roce 2015, v tichosti formoval Bidenovu válku o energii.

 

To mělo pro ropný a plynárenský průmysl katastrofální následky. Finkův člověk Deese se aktivně podílel na tom, že novému prezidentovi Bidenovi předal seznam opatření namířených proti ropě, která měl podepsat exekutivním příkazem od prvního dne v lednu 2021. Patřilo k nim uzavření obřího ropovodu Keystone XL, který by přivedl 830 000 barelů denně z Kanady až do texaských rafinerií, a zastavení jakýchkoli nových pronájmů v Arktické národní rezervaci (ANWR). Biden se také znovu připojil k Pařížské klimatické dohodě, kterou Deese vyjednal za Obamu v roce 2015 a Trump ji zrušil.

 

Téhož dne Biden uvedl do pohybu změnu takzvaných „sociálních nákladů uhlíku“, které ropnému a plynárenskému průmyslu ukládají sankční poplatek 51 dolarů za tunu CO₂. Tento jediný krok, zavedený na základě čistě exekutivní pravomoci bez souhlasu Kongresu, má za následek zničující dopady na investice do těžby ropy a zemního plynu v USA, zemi, která byla ještě před dvěma lety největším producentem ropy na světě. [iv]

 

Zabíjení kapacity rafinerii

Ještě horší je, že Bidenova agresivní ekologická pravidla a mandáty společnosti BlackRock v oblasti ESG investic ničí kapacitu rafinerií v USA. Bez rafinerií nezáleží na tom, kolik barelů ropy si vezmete ze strategických ropných rezerv. Během prvních dvou let Bidenova prezidentství USA uzavřely zhruba 1 milion barelů denně rafinérských kapacit na benzín a naftu, některé z nich kvůli covidovému kolapsu poptávky, což je nejrychlejší pokles v historii USA. Odstávky jsou trvalé. V roce 2023 má být uzavřeno dalších 1,7 milionu barelů denně kapacity v důsledku de-investic společnosti BlackRock a Wall Street ESG a Bidenových nařízení. [v]

 

S odvoláním na velké neinvestice Wall Street do ropy a Bidenovu protiropnou politiku generální ředitel Chevronu v červnu 2022 prohlásil, že nevěří, že USA někdy postaví další novou rafinerii. [vi]

 

K Larrymu Finkovi, členu představenstva Světového ekonomického fóra Klause Schwaba, se přidává i EU, jejíž předsedkyně Evropské komise, notoricky zkorumpovaná Ursula von der Leyenová, opustila v roce 2019 představenstvo WEF a stala se šéfkou Evropské komise. Jejím prvním významným činem v Bruselu bylo prosazení agendy EU „Zero Carbon Fit for 55“. Ta zavedla v EU velké uhlíkové daně a další omezení pro ropu, plyn a uhlí dávno před ruskými akcemi na Ukrajině v únoru 2022. Kombinovaný dopad Finkovy podvodné agendy ESG v Bidenově administrativě a šílenství EU Zero Carbon vytváří nejhorší energetickou a inflační krizi v historii.