Od nového roku 2023 dala EU povolení přidávat hmyz (cvrčky domácí) do pečiva, těstovin a dalších polotovarů „pro širokou veřejnost“.
Přestože je o alergiích a možných anafylaktických reakcích publikováno příliš málo poznatků, Evropská komise zastává názor, že není třeba uvádět žádné zvláštní požadavky na označování možných alergických reakcí.
Avšak ti, kteří mají alergii na korýše, měkkýše a roztoče domácího prachu, s vysokou pravděpodobností také trpí alergickými reakcemi při konzumaci produktů s přidanými cvrčky domácími. Může také vést k novým alergickým reakcím na substrát, kterým je hmyz krmen.
Proto existuje požadavek na označování pouze v případě, že výrobek obsahuje prášek „Acheta domesticus“.
To znamená, že lidé musí sami zjistit, že „Acheta domesticus“ se mele na prášek a přidává se do potravin.
Následující produkty „pro širokou veřejnost“ budou brzy v prodeji s přidanými cvrčky (Acheta domesticus):
– Vícezrnný chléb
– Vícezrnné rohlíky
– Sušenky a tyčinky
– Cereální tyčinky
– Suché premixy pro pečivo
– Sušenky
– Suché plněné a neplněné těstovinové výrobky
– Omáčky
– Výrobky z brambor
– Pokrmy na bázi luštěnin a zeleniny
– Pizza
– Obecné těstoviny a výrobky ze sušené syrovátky
– Masové analogy (vegetariánské alternativy masa)
– Polévky a polévkové koncentráty, polévkový prášek
– Svačinky na bázi kukuřičné mouky
– Nápoje podobné pivu
– Čokoládové výrobky, ořechy a olejnatá semena
– Svačiny (kromě chipsů) a masné polotovary
Ať si každý přečte deník EU sám, zde je zdroj – Úřední věstník Evropské unie ZDE
Tato společnost z Vietnamu chová cvrčky domácí ZDE
To je skutečný důvod, proč elity chtějí, abychom jedli hmyz – obsahují velké množství chitinu v jejich kůži a krunýři! Hmyz obsahuje chitin, který naše střeva nedokážou zpracovat. Chitin je pro lidský organismus škodlivá látka a je spojován s dědičnými chorobami (Gaucherova choroba a sarkoid). Chitin je však velmi chutný polysacharid pro rakovinu, parazity, plísně a prakticky pro cokoli, co způsobuje nemoci. Hmyz také obsahuje metamorfní steroidy, zejména ekdysteron. Zvýšené hodnoty chitinázy lze detekovat také v plicní tkáni u těžkého astmatu. Proto pomalým začleňováním hmyzu do krmiva pro zvířata a do naší NOVÉ stravy vystavujeme naše těla obrovskému riziku smrti na různé nemoci, ale to je záměr. Ptáci jistě mohou trávit hmyz ve svém žaludku, ale jejich trávicí systém je zcela odlišný od našeho.
Studie ULe dospěla k závěru, že konzumace hmyzu představuje zdravotní riziko
Tým vědců z Fakulty veterinárního lékařství Univerzity v Leónu (ULe) dospěl k závěru, že „konzumace hmyzu představuje také zdravotní riziko“ a že „před normalizací jeho zařazení do potravinového řetězce je třeba provést další studie“.
Pod studií, která byla zveřejněna poté, co ji Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) označila za strategii boje proti hladu, jsou podepsáni Carlos Alonso Calleja, Camino González Machado, David Jiménez De Juan a Rosa Capita González.
„Tato zvířata jsou alternativním a udržitelným zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních mastných kyselin a mikroživin. Z technologického a kulinářského hlediska jsou to také univerzální produkty, protože je lze zpracovávat v sekané formě, což snižuje odmítavý postoj spotřebitelů,“ uvádí studie, která zdůrazňuje, že „produkce hmyzu je šetrnější k životnímu prostředí než tradiční chov hospodářských zvířat“.
Dodává: „Jejich produkce a spotřeba má také důležitý hospodářský význam. V zemích s dobře zavedenými systémy produkce a odbytovými kanály je tržní cena hmyzu mnohonásobně vyšší než cena jiných potravin, a to jak živočišného, tak rostlinného původu.
„To spolu se skutečností, že produkce hmyzu je levnější než produkce hospodářských zvířat, naznačuje dobrou obchodní příležitost. Pokud jde o konzumaci hmyzu, není to však jen dobrá zpráva, protože jeho konzumace představuje určitá potenciální zdravotní rizika,“ varuje.
Výzkumy poukazují na látky, které jsou živinám nepřátelské a toxické, jako je chitin, hlavní materiál tvořící exoskelet členovců.
Dalším příkladem jsou třísloviny, které tvoří nerozpustné komplexy s bílkovinami a snižují jejich biologickou dostupnost.
Také fytáty a oxaláty, chelatační látky, které snižují vstřebávání minerálů, jako je vápník, zinek, mangan, železo a hořčík.
Kromě toho saponiny narušují trávení bílkovin, snižují vstřebávání vitaminů a minerálních látek a jsou spojeny s hypoglykémií.
Studie dále poukazuje na to, že alkaloidy mohou být v určitých dávkách pro spotřebitele toxické a že některé druhy hmyzu, například kukly bource morušového (Anaphe venata), obsahují thiaminázu a jejich konzumace může způsobit nedostatek thiaminu (vitaminu B1).
Stejně tak upozorňuje na rizika kryptotoxického hmyzu, „jehož konzumaci bychom se měli vyhnout, protože obsahuje steroidní hormony, například testosteron, který se nachází v některých broucích“.
„Pokračující konzumace tohoto hmyzu může vést k zpomalení růstu, hypofertilitě, maskulinizaci u samic, otokům, žloutence a rakovině jater,“ varuje.
Mezi další látky nalezené u kryptotoxického hmyzu patří kyanogenní glykosidy (u některých motýlů), které inhibují některé životně důležité enzymy, zatímco toluen, toxin, který napadá mozek, játra a ledviny, se nachází u cerambycidů rodu Syllitus a nekrotoxické alkaloidy u některých druhů mravenců.
Další nebezpečí spojené s konzumací hmyzu neznámého rozsahu se týká alergií, protože mnozí členovci mohou u citlivých jedinců vyvolat alergické reakce, zejména kvůli přítomnosti tropomyosinu, arginin kinázy, glyceraldehyd-3-fosfát hydrogenázy nebo hemocininu.
Zdroj: t.me, www.agrodiario.com
