Virologie není věda a nikdy nebyla, právě naopak! Prokazatelně je protivědecká!
Vědeckého podvodu se virologové dopouštějí ve všech vědeckých publikacích o údajných virech způsobujících nemoci. Ve všech publikacích chybí nezbytné kontrolní experimenty, které by odstranily jakékoli pochybnosti.
Virologové hrubě zneužívají základní principy molekulární biologie a experimentální biochemie.
Aby mohl být virový genom (genetické vlákno deklarovaného viru) považován za platný důkaz, musí být nejprve prokázáno, že sekvenovaná entita skutečně existuje ve skutečnosti.
Nelze jednoduše předpokládat, že v nepurifikovaném vzorku je od počátku přítomen neviditelný „virus“, aniž by se ověřilo, že tomu tak skutečně je. To vyžaduje, aby se částice nazývané „viry“ nacházely ve stavu, který je zcela prostý kontaminantů a cizorodých látek a byl oddělen od všeho ostatního.
Aby se tak stalo, musí vzorek projít různými purifikačními kroky (centrifugace, filtrace, srážení atd.), aby se prokázalo, že existuje v izolovaném stavu:
- Teprve poté lze prokázat patogenitu pomocí purifikovaných částic jako platné nezávislé proměnné pro určení příčiny a následku.
- Teprve pak lze říci, že částice identifikované na EM snímcích představují „viry“.
- Teprve pak lze hovořit o získání genomu.
- Teprve pak lze „virus“ plně a dokonale charakterizovat.
Bez purifikace je ve vzorku mnoho organel hostitelské buňky a dalších bílkovin, mikroorganismů, bakterií atd., a proto nemůže být řeč o izolaci!
To, že takové „čištění“ (tj. izolace) je nezbytným předpokladem pro detekci virů a na základě toho i pro vytvoření platných testů na protilátky a PCR, tvrdí i vědci, kteří patří k nejrenomovanějším na světě, mj:
- White a Fenner: „Je to základní požadavek.“
- Luc Montagnier: „Je to nutné.“
- Robert Gallo: „Musíte purifikovat.“
- Marcel Tanner: „Pokud IVI [=Institut virologie a imunologie] v Bernu nemůže doložit čistý izolát SARS-CoV-2, pak máme problém.“ (viz zde).
- Françoise Barré-Sinoussi: „… Musíte vyčistit virus od všeho toho nepořádku.“
- Jean-Claude Chermann: „Ano, samozřejmě…. Rozhodně.“
- David Gordon: „Je to přirozený krok od získání viru v buněčné kultuře k získání purifikovaného viru.“
- Dominic Dwyer: „Pro analýzu virů nebo bakterií je důležitá purifikace, jak jen to je možné.“
- Wan Beom Park: „V případě propuknutí nemoci je izolace příčinného viru nezbytná pro vývoj a hodnocení diagnostických nástrojů, terapeutik a kandidátů na vakcíny.“
Protože izolace v pravém slova smyslu u podezřelých patogenních virů nikdy nefungovala – protože viry byly od počátku jen myšlenkou a tudíž nebylo co izolovat – přešli virologové v 50. letech 20. století (od spekulace Johna F. Enderse) [1] k novému postupu, který se od té doby jednoduše ztotožňuje s izolací a který se používá dodnes.
Nejdříve se vypěstuje tkáň v laboratoři a poté se naočkuje údajně „infikovaným“ materiálem, například slinami nebo krví nemocného člověka. Pokud tkáňová kultura následně odumře a krátce před smrtí nebo během ní se projeví určitý jev, který se nazývá cytopatický efekt (CPE), virologové předpokládají přítomnost viru. [2] Tento předpoklad je pak potvrzen – jako téměř vše, co se dnes ve virologii dělá – pomocí PCR testu.
Ve skutečnosti je však tkáňová kultura připravena a „stresována“ takovým způsobem před předpokládanou „infekcí“, že již tato okolnost vede k jejímu zániku. Proto, aby bylo možné přisoudit cytopatickému efektu a odumírání tkáně nějaký vědecký význam, musely by být provedeny ještě kontrolní pokusy, které by prokázaly, že za výsledek ve zkumavce není zodpovědný samotný postup, ale skutečně jen určitý rozhodující faktor v podobě „infikovaného“ materiálu. Tyto kontrolní experimenty však až donedávna nebyly prováděny (až na několik výjimek, které potvrdily, že k tomuto efektu dochází i bez údajně infikovaného materiálu), [14] přestože mnohé práce (stejně jako v případě izolace) tvrdí, že byly velmi realizovány.
Proč se usmrcení tkání/buněk ve zkumavce nazývá „izolace“?
Nazývá se izolací, protože se na jedné straně předpokládá, že tkáň bude infekcí zcela přeměněna na viry – tkáň odumře a zůstanou jen viry – a na druhé straně proto, že s infikovaným materiálem, kterým je pěstovaná tkáň naočkována, byl do laboratoře zvenčí vnesen údajně rozhodující faktor.
Celá věc tedy nemá se skutečnou izolací vůbec nic společného, a přesto je tento postup ve virologii doslova oficiálně uznáván jako důkaz viru a jako izolace. Proto „ověřovatelé faktů“, televizní experti a také někteří známí vědci z kritické scény tvrdí, že k izolaci velmi dobře mohlo dojít.
Virologové používají termín „izolace v buněčných kulturách“.
Při tomto procesu se vytváří směs RNA z člověka a/nebo opice, bakterie nebo krávy s příměsí cizích a škodlivých látek.
Některé z těchto látek jsou uvedeny v tabulce.
Stejně jako bezsérová média jsou zdrojem pro kravskou RNA (Fetální hovězí sérum (FBS)
Viz: „Extracelulární kontaminanty malé nekódující RNA ve fetálním hovězím séru a bezsérových médiích“.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6445286/ [3]
Za těchto podmínek jsou porušena základní pravidla molekulární biologie a experimentální biochemie.
Po „izolaci v buněčných kulturách“ přistupují virologové k sekvenování nukleové kyseliny z: Lidí a/nebo krav, opic, bakterií, škodlivých a cizorodých látek.
Všimněte si, že virologové nikdy nemluví o extrakci RNA přímo z „viru“, ale o údajném „virovém lyzátu“, „virovém izolátu“, „primárním izolátu“, supernatantu buněčných kultur nebo vzorku bez buněčných kultur (stěr, balf). A právě o tom je výše zmíněná směs RNA!
Níže naleznete nejkratší vyvrácení tvrzení, že virus byl izolován ve smyslu „izolovat“ v 10 publikacích.
Izolováno 10krát ? 10x zpackané 😉
- Izolace a rychlé sdílení nového koronaviru 2019 (SARS-CoV-2) od prvního pacienta s diagnózou COVID-19 v Austrálii [4].
„Extrahovali jsme RNA pro sekvenování celého genomu virového izolátu. Stručně řečeno, RNA byla extrahována z vyčištěného supernatantu buněčné kultury a náhodně amplifikovaná cDNA byla připravena pomocí sekvenčně nezávislé amplifikace s jedním primerem (SISPA).“
2. Identifikace koronaviru izolovaného od pacienta s COVID-19 v Korei [5].
„Pomocí reverzní transkriptázy byla cDNA syntetizována z RNA extrahované z kultivovaného buněčného média, v němž se virus replikoval. “
- První izolace SARS-CoV-2 z klinických vzorků v Indii [6].
„Sekvenování nové generace bylo provedeno na klinických vzorcích SARS-CoV-2 pozitivních (100 μl) zahrnutých do studie a na tekutině z tkáňových kultur (50 μl) izolátů viru v PID-3, jak bylo popsáno dříve.“
- izolace a charakterizace viru CoV-2 SARS od prvního pacienta s COVID-19 v USA [7].
„Při pozorování CPE byly buněčné monovrstvy seškrábnuty hrotem pipety. Padesát μl virového lyzátu bylo použito k extrakci celkové nukleové kyseliny pro konfirmační testování a sekvenování. Padesát μl virového lyzátu bylo použito k inokulaci jamky v 90 % konfluentní 24jamkové destičce.“
- Sérologické a molekulární nálezy během infekce SARS-CoV-2: první případová studie ve Finsku, leden až únor 2020 [8].
„Téměř kompletní kódující oblast viru SARS-CoV-2 (číslo v GenBank: MT020781) byla sekvenována z NPS [výtěru z nosohltanu] odebraného 4. den (tabulka) a kompletní kódující oblast byla sekvenována z izolátu viru získaného po třech pasážích v buňkách Vero E6.“
- Molekulární charakterizace SARS-CoV-2 z prvního případu COVID-19 v Itálii [9].
„Sekvenování nové generace (NGS) bylo provedeno na respiračních vzorcích od pacienta 1 a na primárním izolátu před jakoukoli další pasáží pomocí platformy Ion Torrent S5 (Thermofisher). “
- Kompletní sekvence genomu kmene SARS CoV-2 izolovaného v severním Německu [10].
„Pro sekvenování virové RNA byla extrakce nukleové kyseliny provedena automaticky pomocí soupravy QIAsymphony DSP virus/patogen a 200 μl supernatantu buněčné kultury.“
- izolace a fylogenetická analýza variant SARS-CoV-2 získaných v Rusku během epidemie COVID-19 [11].
„K extrakci RNA pomocí sady RNeasy Mini Kit (Qiagen) bylo použito celkem 100 μl suspenze infikované buněčné kultury.“
- izolace a charakterizace koronaviru 2 těžkého akutního respiračního syndromu v Turecku [12].
„Virová RNA byla izolována ze 140 μl supernatantu infikované kultury pomocí soupravy QIAamp Viral RNA Mini Kit (Qiagen, Německo) podle doporučení výrobce.“
- Sekvence genomu izolátu SARS-CoV-2 Cali-01 z Kolumbie získaná pomocí sekvenování Oxford Nanopore MinION [13].
„Vzorek byl odebrán do virového transportního média (VTM) podle protokolů WHO (3) a předán do virologické laboratoře Universidad del Valle k molekulární diagnostice.“
Seznam zdrojů:
[1] Power work – úvod k vyvrácení tvrzení o viru.
Počínaje oddílem:
Jak vznikla metoda (CPE), kterou každý virolog v laboratoři používá, aby mohl tvrdit, že našel virus?
[2] Video: Grafická vizualizace cytopatického efektu, která vyvrací virologii
[3] „Extracelulární malé nekódující RNA kontaminující fetální hovězí sérum a média bez séra“
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6445286/
[4] Izolace a rychlé sdílení nového koronaviru 2019 (SARS-CoV-2) od prvního pacienta s diagnózou COVID-19 v Austrálii.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32237278/
[5] Identifikace koronaviru izolovaného od pacienta v Koreji s COVID-19
[6] První izolace SARS-CoV-2 z klinických vzorků v Indii
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32362649/
[7] Izolace a charakterizace SARS-CoV-2 od prvního pacienta s COVID-19 v USA
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7239045/
[8] Sérologické a molekulární nálezy během infekce SARS-CoV-2: první případová studie ve Finsku, leden až únor 2020
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7096774/
[9] Molekulární charakterizace SARS-CoV-2 z prvního případu COVID-19 v Itálii
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7118617/
[10] Kompletní sekvence genomu kmene SARS-CoV-2 izolovaného v severním Německu
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7272567/
[11] Izolace a fylogenetická analýza variant SARS-CoV-2 získaných v Rusku během epidemie COVID-19
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7834223/
[12] Izolace a charakterizace koronaviru 2 těžkého akutního respiračního syndromu v Turecku
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7494126/
[13] Sekvence genomu izolátu SARS-CoV-2 Cali-01 z Kolumbie získaná pomocí sekvenování Oxford Nanopore MinION
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32586872/
[14] Fáze 1 kontrolního pokusu – několik laboratoří potvrzuje nepotvrzení virologie cytopatickým účinkem.
(CZ verze ZDE, pozn. překl.)
Zdroj: https://docs.google.com/document/d/1MniJYIVapykyNIXUM_3eaw1z13CxwktSqObqmqk5QYY/edit
