Dodržování pitného režimu je důležité pro správné fungování našeho organismu, je však potřeba dávat si pozor na to, v jaké formě tekutiny přijímáme. Nejvhodnější tekutinou je podle odborníků na výživu obyčejná voda, která vám teče doma z kohoutku. Má nulovou energetickou hodnotu a tělu tak nedodává zbytečné kalorie. Doplnit ji můžete několikrát do týdne o minerální vody, které tělu dodají hořčík a železo. Ochucené nápoje, ať už se jedná o limonády, nebo ochucené vody, obsahují často enormní množství cukru, a tak by se ve zdravém jídelníčku měly objevovat sporadicky. Stejně jako alkohol, který prokazatelně škodí zdraví.
ENERGETICKÉ NÁPOJE MOHOU ŠKODIT SRDCI
Že by nám dávala křídla? To nejspíš ne, zato nás ale zásobí obrovským množstvím cukru a chemických látek v podobě barviv, aromat a konzervantů. MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D. popsal v autorském článku s názvem Energetické nápoje – láska s příchutí smrti uveřejněném na webu Vím, co jím principy škodlivosti těchto drinků, oblíbených hlavně u mládeže a sportovců. Podle něj může kofein v kombinaci s dalšími látkami vyvolat nevolnost jako bušení srdce, hypoglykémie, zvýšení nebo snížení krevního tlaku či závažné poruchy srdečního rytmu. Kvůli lákavým obalům a reklamním sloganům po energy drincích sahají často také děti a mládež a právě tady vidí odborníci velké riziko. Na obalech těchto nápojů přitom musí být uvedeno, že nejsou vhodné pro děti, kojící a těhotné ženy a osoby citlivé na kofein. Nemají se také konzumovat společně s alkoholem, což se bohužel ale často děje (kdo z nás si někdy nedal vodku s Red Bullem?). Povzbuzující látky v energetických nápojích totiž tlumí projevy únavy a člověk pak může vypít větší množství alkoholu, než snese. Z večírku pak může odjet rovnou v sanitce kvůli otravě alkoholem.
LEDOVÉ KÁVY PLNÉ BARVIV ÚNAVU NEZAŽENOU
Často po nich sáhneme na benzinové pumpě, když jsme během cesty unavení a potřebujeme se „nakopnout“ a osvěžit. Nebo si pro ně skočíme do večerky, když máme náročný den v práci. Prodávají se většinou v plechovkách a tváří se jako ledová káva. Jenže s pravou kávou často nemají moc společného. Někdy dokonce obsahují jen lehce nad 1 % kofeinu nebo kávového extraktu. Zato jsou nabité cukry, plnotučným sušeným mlékem, stabilizátory, emulgátory, barvivy a aromatem. Chemie v několika doušcích, dalo by se říci. Spotřebitelský časopis dTest porovnal v roce 2017 složení 26 ledových káv a kávových nápojů podle deklarovaného obsahu kávy, cukru, tuku a dalších ingrediencí. Zjištění? Množstvím cukru se ledové kávy podobají limonádám, ale celkovou energetickou hodnotu mají mnohonásobně vyšší kvůli mléčnému tuku. Kromě povzbuzení mysli tak poskytuje ledová káva hlavně vydatnou energetickou vzpruhu. Jednou za čas si ji proto klidně dejte, ale rozhodně se vyvarujte její konzumaci na denní bázi. Kromě cukru a přidaných látek vám nic moc nedá, naopak vede k nadváze, která zatěžuje organismus.
LIMONÁDY JSOU KALORICKOU BOMBOU
Těmto nápojům je lepší vyhýbat se obloukem. Po sycených barevných limonádách s oblibou sahají hlavně naše děti (prodávají se i ve školních automatech), ale víte, co všechno v sobě ukrývají? Kromě toho, že ani neuhasí žízeň, ale přinesou spíš jen krátkodobé osvěžení, vypuká po jejich vypití v těle jakásí „chemická válka“. U citlivějších osob mohou limonády vyvolat i zažívací potíže. Jejich časté pití může mít navíc neblahý vliv na ledviny.Ve dvoulitrové lahvi limonády číhá až 73 kostek cukru, jak uvádí web StobKlub, který se zaměřuje na hubnutí. Snědli byste jen tak z fleku takové množství cukru? Pravděpodobně ne, proč byste to také dělali. Nadměrná dávka cukru a umělých sladidel má na svědomí také to, že je močí vylučován z těla vápník. Ten přitom chrání naše kosti, udržuje chemickou rovnováhu, reguluje srdeční činnost a mimo jiného je také nepostradatelný pro mechanismus srážení a ředění krve. Studie univerzitní lékařky z Dublinu Amy Mullee z roku 2019 se zaměřila na souvislost mezi konzumací cukrem slazených či nekalorických nápojů a rizikem úmrtí na různé choroby. Podle profesorky, jejíž studie byla uveřejněna v odborném vědeckém časopise JAMA Internal Medicine, byla vyšší zdravotní rizika pozorována již u dlouhodobé konzumace většího množství než je příjem jedné sklenice (225 ml) cukrem slazené limonády nebo půl sklenice nápoje (125 ml) slazeného umělými sladidly. Jaké nemoci byly nejčastěji ve studii spojovány s pitím limonád? Konzumace slazených nápojů je podle této studie sama o sobě spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva a dalších onemocnění trávicího traktu. Podle stejné studie byla pozorována vyšší úmrtnost i v souvislosti s dlouhodobou konzumací nekalorických nápojů, zde se vyšší rizika projevila od půl sklenice limonády (125 ml) denně. Na vině bylo zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (nejčastěji ischemické choroby srdeční), ubyla však onemocnění trávicího traktu.
ALKOHOL NENIČÍ JENOM JÁTRA
Česko je alkoholovou velmocí, což je fakt, kterým se není třeba zrovna chlubit. Nicméně je to tak. Česká republika aktuálně drží 3. místo ve spotřebě alkoholu. Užívání alkoholických nápojů je přitom spojeno s řadou škodlivých zdravotních důsledků včetně zvýšeného rizika vzniku několika druhů rakoviny. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2019 spotřebuje v České republice každá osoba starší 15 let až 11,9 litrů čistého lihu za rok. Hůře už jsou na tom pouze v Rakousku (12,2 l) a Lotyšsku (12,9 l). Orgánem, jenž je nejčastěji spojován s negativním vlivem dlouhodobého užívání alkoholu, jsou játra, v nichž se metabolizuje více jak 90 % alkoholu. Malé množství se vylučuje také ledvinami, plícemi a kůží. Nadměrné užívání alkoholu patří k nejčastějším příčinám jaterních chorob na světě a asi v 50 % je příčinou všech jaterních cirhóz. Alkohol je pro naše tělo toxický v jakémkoli množství, za bezpečnou míru se nicméně obecně doporučuje maximálně 24 gramů alkoholu. V praxi to znamená například dvě malá piva nebo dvě deci vína denně.
Zdroj: www.kondice.cz
